|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
Za husitských válek kostel přešel do vlastnictví Starého Města pražského. Během třicetileté války zpustl. Jezuitská kolej Klementinum na Starém Městě pražském získala kostel (i obec) roku 1671, v r. 1676 byla obnovena fara a poté bylo změněno patrocinium - kostel byl zasvěcen sv. Klementovi. V roce 1733 byl starý kostel do základů zbořen (hrozilo zřícení) a byla zahájena stavba nového barokního kostela podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavba byla dokončena r. 1735, vnitřní výzdobu v následujících pěti letech provedli jezuitští umělci – kněz a malíř Jan Kuben (fresky a většina oltářních pláten), Jan Hanika (sochařské práce) a Karel Habermann (štafířské a pozlacovačské práce). Chrám byl vysvěcen v září 1740. Původní obraz sv. Barbory nahradilo v roce 1764 plátno od Ignáce Viktorina Raaba. Kostelní hřbitov (dosud se zachovala márnice) byl kolem roku 1850 přenesen na současné místo. V r. 1863 po úderu blesku shořela věž a krov lodi. Naštěstí nebyla poškozena klenba s freskou ani zařízení kostela. Od poloviny 90. let minulého století jsou v kostele prováděny restaurátorské práce. |
||||||||||||||||||||
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978. HORYNA, Mojmír, OULÍKOVÁ, Petra. Kostel sv. Klimenta Odolena Voda. 1. vyd. Odolena Voda: Město Odolena Voda, 2007. |
||||||||||||||||||||
|